S rumunským Sedmihradskem neboli Transylvánií se pojí nejrůznější pověry o krvelačných upírech a divokých vlcích, kteří se prohánějí zdejšími lesy. Jsou sice možná fiktivní, avšak prostředí, ve kterém se tyto příběhy odehrávají, je zcela reálné. Gotické hrady uprostřed temných lesů jižních a východních Karpat mají jakýsi tajuplný nádech, který inspiroval spisovatele Brama Stokera k sepsání světoznámého hororového románu o hraběti Draculovi.
Málokdo ale ví, že jeho postava má reálný základ ve valašském knížeti Vladovi III. Napichovači. Přestože kníže na rozdíl od Draculy nebyl nesmrtelný, obrovské množství knižních příběhů a filmových adaptací zajistilo jemu i celé Transylvánii věčnou slávu. Příběh o Draculovi ale na druhou stranu odvádí pozornost od zdejší poutavé historie, nádherného přírodního bohatství a krásných měst s rozmanitou kulturou – a tyto zajímavosti si opravdu nechcete nechat ujít.
Zajímavá místa a památky v Sedmihradsku v Rumunsku
Hrad Bran (Bran Castle)
Popis Draculova sídla velice připomíná hrad Bran, jež stojí na historické hranici mezi Sedmihradskem a Valašskem, což mu kromě obrovského přívalu turistů přineslo také přezdívku Draculův hrad. Základ stavby, jež započala v roce 1377, utvořily pozůstatky pevnosti postavené o století dříve, která patřila řádu německých rytířů. Přestože kníže Vlad III. okolo hradu pravděpodobně několikrát projížděl, nikdy v něm skutečně nesídlil.
Po nějakou dobu však jako panovnické sídlo skutečně sloužil, a to rumunské královně Marii, která jej získala v roce 1920 a započala jeho rekonstrukci s pomocí českého architekta Karla Zdeňka Límana. Dnes se pod jeho střechou ukrývá muzeum, které je primárně zaměřeno na královnu Marii, nicméně o Halloweenu se tu konají speciální strašidelné akce, jejichž atmosféra silně připomíná první stránky Stokerova románu.
Město Brašov
Téměř ve středu celého Rumunska se v údolí Karpat rozprostírá nádherné město Brašov. Jedná se o nejnavštěvovanější město celého Sedmihradska, a to zejména pro jeho překrásné a skvěle zachovalé historické centrum složené z barokních domů v příjemných pastelových barvách. Jeho nejznámější a nejspíš i nejpozoruhodnější památkou je Černý kostel (Biserica Neagra), který je největším gotickým kostelem Transylvánie. Začal se stavět už v roce 1380, nicméně kvůli značnému poničení během turecké invaze byl kompletně dokončen až v roce 1477. V Brašově také vznikla rumunská národní hymna a možná právě proto se tu až do roku 2009 každoročně konal mezinárodní hudební festival Zlatý jelen (Golden Stag Festival).
Citadela Râșnov (Râșnov Citadel)
Nedaleko Brašova se na vysokém kopci tyčí citadela Râșnov, jež byla postavena mezi lety 1211 a 1225, kdy byla Transylvánie pod nadvládou řádu německých rytířů, aby ochránila obyvatele zdejších vesnic před útoky Tatarů a Turků. Povětšinou se skládá z kamení a cihel, a tak se její styl velmi podobá klasickým domkům tehdejší doby, u nichž se hledělo spíše na bezpečnost a obranu než na estetičnost a design.
Celou stavbu obklopuje kamenné obezdění, jež dosahuje výšky 5 metrů a v některých místech, například na jižní straně citadely, je tlusté až 1,5 metru. Ve středu komplexu se také nachází studna, kterou podle legendy vykopali dva turečtí zajatci, jimž byla na oplátku slíbena svoboda – té se však nikdy nedočkali. Uvnitř citadely dnes najdete muzeum feudálního umění, v němž se můžete přiučit něco zajímavého o obyčejích zdejších obyvatel.
Národní park Piatra Craiului (Piatra Craiului National Park)
Tento národní park dostal své jméno po vápencovitém pohoří Piatra Craiului s nejvyšším vrcholem La Om, jenž dosahuje výšky 2 238 metrů nad mořem. Patří mezi nejoblíbenější místa pro pěší turistiku a díky vysokému převisu a dobrým geologickým podmínkám má velmi rozmanitou faunu a flóru. Žije tu více než 40 % ze sta druhů savců, kteří obývají Rumunsko, včetně medvěda hnědého, vlka obecného a kamzíka horského. Obzvlášť velké zastoupení tu mají bezobratlí živočichové. Průzkumníci tu objevili celkem 91 nových druhů, z nichž 35 je endemických, tedy zcela unikátních pro tuto oblast.
Hrad Hunedoara (Corvin Castle)
Spektakulární renesančně gotický hrad Hunedoara se nachází na okraji stejnojmenného města, kde jej sice obklopuji ocelárny a další industriální budovy, nicméně i tak jeho osobité kouzlo sahá na míle daleko. Původně byl pouze strohou pevností, avšak v roce 1446 jej dal přestavět János Hunyadi, který byl v tomtéž roce zvolen regentem Uherska, a udělal z něj luxusní vévodské sídlo. Jeho vysoké věže s čtvercovým i kruhovým půdorysem kdysi sloužily jak k obraně, tak i jako vězení, a v prostorách hradu probíhala slavnostní setkání uherského sněmu. Už když se k hradu budete blížit po úzkém kamenném mostě, jenž vás převede přes hluboký hradní příkop, budete mít pocit, jako byste se ocitli v pohádce.
Přírodní park Apuseni (Apuseni Natural Park)
Pod ochranu přírodního parku Apuseni spadá oblast pohoří se stejným názvem, jež je součástí sedmihradských Západních Karpat. I když jsou tyto masivy nejmenší ze všech v této oblasti, z hlediska geologie patří mezi ty nejkomplexnější – mohou se chlubit poměrně zvláštní hydrologickou sítí, různými druhy půdy a bohatou flórou a faunou. Parku se také říká ráj jeskyňářů, jelikož tu najdete hned několik jeskyní, včetně obrovské jeskyně Scărișoara (Scărișoara Cave), které jsou domovem spousty druhů živočichů. Park si jistě zamilujete i v případě, že zrovna toužíte spíše po klidné procházce přírodou než po průzkumu zdejších rostlin, nerostů a živočichů.
Důl Salina Turda (Salina Turda)
Bývalý solný důl Salina Turda dnes slouží jako naprosto unikátní muzeum a zábavní park, jež magazín Bussines Insider popsal jako nejkrásnější podzemní místo na planetě Zemi. Těžba soli tu začala již v dobách antiky a ruční výkopy byly zahájeny nejspíš už v 11. století, ačkoliv první zmínky solném dole pocházejí až z roku 1271. To však nic nemění na tom, že jakmile sestoupíte několik desítek metrů pod zem, zcela oněmíte úžasem.
Celkem v pěti hlavních místnostech, kde se budete procházet v hloubce 120 metrů pod zemským povrchem, poznáte na základě autentických ukázek, jak se tu těžila sůl. Mimo to si v rámci zábavního parku budete moci zahrát košíkovou, minigolf a stolní tenis nebo nasednout na loďku a projet se po podzemním jezeře. Slaný vzduch má navíc velmi příznivé účinky na různé dýchací problémy jako například astma.
Hrad Peleș (Peles Castle)
Krásný neorenesanční hrad Peleș najdete mezi vysokými jehličnany, které sem prorůstají z nedalekého přírodního parku Bucegi. Byly to právě krásy zdejších hor, které přiměly krále Karla I. Rumunského, aby si na tomto místě nechal postavit své letní sídlo. Výsledek stavby, jež započala v roce 1873, by rozhodně mohl konkurovat většině evropských hradů. Uvnitř nádherně zdobeného paláce se nachází celkem 160 místností, z nichž všechny jsou zdobené dřevěnými ornamenty a vybavené luxusním nábytkem a dekoracemi, stejně tak jako předními evropskými uměleckými výtvory. Určitě byste si také neměli nechat ujít zdejší zbrojnici s rozsáhlou sbírkou zbraní o více než 4 000 kusech, která je spolu s celým hradem od roku 1989 přístupná veřejnosti jakožto historické muzeum.
Město Segešvár (Sighișoara)
Na toku řeky Târnava Mare se rozprostírá malebné město Segešvár. Jeho stavbu ve 12. století započali němečtí řemeslníci a obchodníci známí jako Sedmihradští Sasové, ačkoliv jeho historie sahá až do 1. století před naším letopočtem. Hlavní atrakcí města je jeho historické centrum s městskými domky v jemných pastelových barvách, kamennými uličkami a obchůdky s řemeslnickými výtvory. V jednom z domků, který můžete navštívit i dnes, se narodil již zmiňovaný kníže Vlad III., což vysvětluje, proč má spousta prodávaných suvenýrů upírskou tématiku. Ulice městského střediska jsou natolik výjimečné, že jsou od roku 1999 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Silnice Transfagarašan (Transfăgărășan Highway)
Možná byste silnici nepovažovali za zajímavost, ale až vyjedete na Transfagarašan, která spojuje obce Cârțișoara a Arefu skrze údolí pohoří Fagaraš, jistě svůj názor rychle změníte. Celá silnice je 160 kilometrů dlouhá, nicméně samotný úsek horského přechodu dosahuje zhruba 90 kilometrů a sahá do nadmořské výšky 2 042 metrů, a tak je druhým nejvýše položeným horským přechodem v Rumunsku. Silnice je plná prudkých zatáček a serpentin, a právě proto tu maximální povolená rychlost činí pouhých 40 km / h. Díky tomu ale budete mít alespoň čas a prostor na to, abyste se rozhlédli okolo sebe a prohlédli si krásy okolních hor a lesů. Mimo jiné vás dovede také k ledovcovému jezeru Bâlea (Balea Lac) s nádhernou scenérií a několika horskými chatami s restaurací a ubytováním.
Kam na výlety do okolí?
Bukurešť (Bucharest)
Jestliže by vám sedmihradské památky nestačily, můžete se vydat na prohlídku kulturního a průmyslového centra a zároveň hlavního a největšího města Rumunska – Bukurešti. Centrum města je spíše moderní, i tady však najdete krásné městské domy a kostely ze 17. a 18. století a také několik parků a parčíků, kde si můžete trošku oddechnout a načerpat síly, než se zase vydáte na pouť po zdejších zajímavostech.
Mezi ně byste měli nepochybně zařadit palác rumunského parlamentu (Palace of the Parliament), jež je druhou největší administrativní budovou na světě. Naopak o rumunských tradicích a životě na venkově se můžete mnoho dozvědět ve zdejším rozlehlém skanzenu (Dimitrie Gusti National Village Museum), které se nachází v parku Herăstrău. A pokud by vás spíše zajímala rumunská výtvarná díla a sochy, zajděte do Národního muzea rumunského umění (National Museum of Art of Romania).
Národní park Domogled-Valea Cernei (Domogled-Valea Cernei National Park)
Národní park Domogled-Valea Cernei je s rozlohou 61 211 hektarů největším národním parkem Rumunska. Rozprostírá se v geologicky ojedinělém údolí mezi dvěma horskými masivy pohoří Mehedinti a Vâlcan, kudy současně protéká řeka Cerna. Vlivem jejího průtoku v průběhu několika uplynulých tisíciletí v údolí vzniklo několik na sebe navazujících vápencových roklí a podzemních jeskynních systémů. Skvělým příkladem takové rokle je Corcoaiei (Corcoaiei Gorge), podél které vede jedna z turistických stezek. Mimo to se tu také budete moci podívat na jeden z nejhezčích rumunských vodopádů zvaný Vânturătoarea (Cascada Vânturătoarea).
Když přihlédneme k památkám a zajímavostem Sedmihradska, nemůžeme se divit, že si v českém jazyce získal právě tento název – hradů je tu totiž opravdu bohatě. Nejsou to však pouze samotné hrady, co sem turisty tolik přitahuje, ale také nádherné prostředí Karpat s rozsáhlými jehličnatými lesy i tajuplnými jeskyněmi, odkud vás nedělí příliš dlouhá cesta do některého s malebných okolních měst. Místní legendy o upírech jsou sice smyšlené, pokud byste se jich ale přece jen báli, pro jistotu si s sebou do kufru přibalte i pár paliček česneku.
