Rumunská kultura se pro většinu lidí žijících v západní Evropě smršťuje na obraz Drákuly a nic víc. Ve skutečnosti je však Rumunsko zemí kulturně velice bohatou. Tento fakt zapříčinilo především to, že země vznikla ze spojení mnoha států, přičemž každý z nich měl odlišnou kulturu. Proto je Rumunsko zemí kulturně velice všestrannou a širokou. V architektuře, literatuře, ale také v hudbě a hlavně v umění lze cítit silný vliv latinské kultury, poté hlavně trácké, ale krom toho nelze nezmínit vlivy asijské, germánské, slovanské, francouzské, maďarské či řecké.
Rumunská kultura je velice odlišná od kultury v západních státech. Nelze ji vměstnat pouze do budov, hudby či umění. Kulturu země zde tvoří především lidé. Kouzelný a úžasný život Rumunských obyvatel lze nalézt v ulicích měst a vesnicích. Rumunsko je totiž zemí, která si i přes velkou modernizaci v poslední době stále udržuje svoje tradice, zvyky a obyčeje. Přesně tyhle tradice jsou tím, co zemi dělá tak zajímavou ve srovnání se zeměmi Evropy.
Co se hudby a literatury Rumunska týká, básníci a skladatelé se nechávali velice často inspirovat venkovem. Vliv venkova na tyto oblasti je v zemi cítit opravdu dost. Např. známí hudebníci nebo spisovatelé jakými byli Mihai Eminescu, Anton Pann nebo Vasile Alecsandri se velice zajímali o státní kořeny Rumunska a svoje vědomosti a znalosti značně promítli do své tvorby. Skladatel a básník Anton Pann je ostatně autorem státní hymny, ke které napsal hudbu. Název hymny je Desteapta – te, romane! (Probuď se, Rumune!)
Velice rozvinutým kulturním odvětvím v zemi je divadlo. Rumunsko je tímto známo. Nejznámějšími osobnostmi v tomto odvětví jsou např. skladatel Georges Enescu. Pro znalce opery určitě nebude ničím novým jméno Angely Gheorghiu, která je dnes velkou operní hvězdou. Divadlo je v zemi ve velké oblibě státu, který ho financoval již od počátků. Dodnes jsou divadla financována státně, jedná se přibližně o 50 divadel, či loutkových divadel. Stát také mimo jiné financuje židovské divadlo Teatrul Evreiesc de Stat, které je jediným židovským divadlem v Evropě. Pokud se bavíme o Rumunském divadle a filmu nelze nevzpomenout jméno jednoho z největších dramatiků 20. st. Eugena Ionescu. Tento dramatik žil během druhé světové války ve Francii a poté se rozhodl zůstat v Paříži. Zde Ionescu založil absurdní divadlo. Mezi jeho nejznámější díla patří Rhinocéros, Chauve či La Cantatrice.
Mnoho lidí možná už slyšelo jméno Konstantina Brancusiho. Vizuální umění Rumunska se v Evropě příliš neprosadilo, avšak tento slavný sochař je velkou vyjímkou. Také on si velice oblíbil Francii, která se mu stala domovem. Ze země emigroval roku 1904. V 50. letech 20. stol. komunističtí historikové zavrhli a odsoudili jeho dílo, což sochaře donutilo Rumunsko zavrhnout. Jeho sochy jsou velice známé pro svoje přírodní tvary. Nejznámější díla Brancusiho jsou např. Pták v prostoru či Nekonečný sloup.
Pravděpodobně nejvíce známým umělcem v oblasti malířství je Nicolae Grigorescu. I on měl velice blízko k Francii, neboť studoval v Paříži. Grigorescu se ve svých dílech velice zaměřoval na venkovský život. Kromě toho také maloval portréty vojáků, kteří bojovali v rumunské válce za nezávislost.Rumunština je nejstejnorodějším jazykem Evropy.
Náboženství v Rumunsku
Obyvatelé Rumunska jsou povětšinou silně nábožensky založení. Spousta obyvatel o sobě říká, že se už jako věřící narodili. Hlavním náboženstvím v Rumunsku je jednoznačně křesťanství. Dnes se více než 80% obyvatel této země hlásí k pravoslavné církvi. Ta zde jednoznačně dominuje. Dále spoustu lidí vyznává náboženství řeckokatolické či římskokatolické. Najít zde lze také spousty Evangelíků. První papež do Rumunska zavítal až roku 1999 a byl jím Jan Pavel II.
Nejvýznamnějším náboženským svátkem ve státě jsou pravoslavné velikonoce. Tyto svátky mohou být zajímavou příležitostí pro návštěvníky, kteří chtějí zažít pravý rumunský folklór.
Kostel a jeho návštěva hraje stále obrovskou roli obzvláště na venkově, kde lidé na některých místech stále žijí tradičním způsobem života a věří zde ve spousty pověr. Každou neděli či při svátcích lidé na venkově většinou naplní kostely k prasknutí. Mnoho z nich si také stále obléká své tradiční oděvy a kroje. Kostely v Rumunsku bývají o mnoho více vyzdobené než je tomu u nás. Může za to záliba zdejších žen ve zdobení kostelů. V dnešní době je v zemi 400 pravoslavných mužských a ženských klášterů, ve kterých žije cca 8000 jeptišek a mnichů.
V rozmezí od 15. do 17. století došlo v Rumunsku k obrovskému přílivu Židů, kteří sem povětšinou dorazili ze Španělska, odkud byli vyhnáni. Těmto lidem bylo až do roku 1878 odmítáno vydání státního občanství. Během druhé světové války bylo ale v zemi zabito nebo deportováno neuvěřitelných 270 000 židů. V dnešní době už v Rumunsku žije přibližně pouze 8000 Židů a většina z nich sídlí v hlavním městě Bukurešti.