Banát je oblast nacházející se v jihovýchodní Evropě. Území Banátu lze rozdělit na tři části. Rumunský Banát na východě, Srbský Banát na západě a Maďarský Banát na severu. Je ohraničen Dunajem na jihu, řekou Tisou na západě, dále řekou Mures (Maruše) na západě a Jižními Karpaty na východě.
Banát vznikl ve středověku, kdy měl sloužit jako správní oblast Uherského království. V období od 16. do 18. století se stal Banát součástí Osmanské říše. Po nadvládě Turků se Banátu ujalo Rakousko a oblast přijalo do Vojenské hranice. Tyto velmi málo obydlené oblasti bylo tedy třeba osídlit. Na začátku 18. Století do Banátu mířilo mnoho Srbů či Němců. V pozdějším období 18. století se k nim přidalo také obyvatelstvo Maďarska. Na Balkáně však žili lidé mnoha národností. Kromě hojně zastoupeného Slovenska tu své stopy mají také Bulhaři, Chorvati nebo Tataři. Poté už přišla velká vlna stěhování českého obyvatelstva do Banátu. První velká vlna je spojena s obchodníkem Magyarlym z Oravice. Díky této první vlně stěhování byly založeny první dvě vesnice v Banátu. Byli jimi Svatá Alžběta a Svatá Helena. Prvně jmenovaná však v dalších letech nakonec zanikla. Vznik obou vesnic se datuje mezi roky 1821 až 1823.
V roce 1826 se osídlování Banátu začalo provádět hlavně přímo vojenskými úřady. To zapříčinilo, že se mezi lety 1826 až 1828 založily obce Gerník, Rovensko, Bígr, Eibentál, Šumice a také Frauvízn (později zatopená). Hlavním důvodem k odchodu z Česka byla v monarchii povinná čtrnáctiletá vojenská služba. Mezi lety 1827 až 1828 se má za to, že z Čech do Banátu odešlo cca 1.700 rodin (cca 8.500 lidí). Odcházeli lidé z Plzeňska, Klatovska, Domažlicka, Berounska, Příbramska, ale také např. z Čáslavska, Turnovska či Chrudimska. Většinou se jednalo o chudší obyvatele českých vesnic.
Několik let po přestěhování však někteří lidé propadli zklamání, za což mohlo těžké poznávání neznámého, cizí prostředí a hlavně zápas o holé přežití a uživení svých potomků. Život v Banátu dozajista nebyl procházkou růžovou zahradou. V roce 1847 zaniká Svatá Alžběta, jelikož její obyvatelé se přestěhovali to Svaté Heleny. Poté zanikl také Frauvízn.
Geografická charakteristika Českého Banátu
Roční teplota na území Banátu je o něco vyšší než v České republice. Střídají se tu čtyři roční období. V oblasti Banátu dříve sídlili bukové pralesy, které však byly vykáceny na stavby vesnic a za obchodním účelem. Dříve v těchto lesích žili medvědi a vlci. Náboženská správa zde byla zajištěna římskokatolickou církví na Gerníku a Eibentálu. Kostel na Gerníku byl postaven díky daru, který vesnici poskytl František Josef I.
V dnešní době je území osídleno velmi řídce. Většina obyvatel se přestěhovala zpět do Čech, kde žijí většinou na západě Čech. Tito obyvatelé však zůstávají s Banátem nadále v kontaktu a jsou také ve spojení mezi sebou. Kontakt s jejich starým domovem je pro ně velmi důležitý.